Jarní období je symbolem nového začátku, zároveň však pro mnoho lidí představuje období zvýšené únavy, psychické nepohody a oslabení organismu. Náhlé změny počasí, posun denního rytmu a nároky moderního života mohou vést k vyčerpání a stresu. Jedním z efektivních způsobů, jak tělu pomoci přizpůsobit se těmto změnám, je zařazení adaptogenů – rostlin a hub, které podporují odolnost organismu vůči stresovým faktorům.
V tomto článku se podíváme na nejúčinnější adaptogeny, které mohou být klíčem k lepšímu zvládnutí jarní únavy a stresu.
Co jsou adaptogeny a proč jsou ideální na jaře?
Adaptogeny jsou přírodní látky, které pomáhají tělu lépe se vyrovnat se stresem, regulovat hormonální rovnováhu a zvyšovat fyzickou i psychickou výkonnost.
Jejich unikátní vlastností je schopnost harmonizovat tělesné procesy podle aktuálních potřeb organismu – bez narušení přirozených funkcí.
V období jara, kdy se tělo adaptuje na nové podmínky, mohou adaptogeny výrazně podpořit:
-
lepší zvládání stresu
-
vyšší hladinu energie
-
posílení imunitního systému
-
zlepšení nálady a koncentrace
Původ a tradiční použití:
-
Indie (Ájurvéda): Byliny jako ašvagandha (Withania somnifera) byly využívány k posílení vitality, duševní odolnosti a pro zklidnění nervového systému.
-
Čína: Adaptogenní rostliny jako ženšen (Panax ginseng) nebo houba reishi (Ganoderma lucidum) byly považovány za „tonika života“ a byly využívány k dlouhověkosti a ochraně proti nemocem.
-
Sibiř a ruská lidová medicína: Rhodiola rosea, známá jako „zlatý kořen“, byla tradičně používána ke zvýšení výkonnosti, vitality a odolnosti vůči chladu a únavě.
Vědecké zkoumání (20. století):
Termín adaptogen byl poprvé zaveden v roce 1947 sovětským vědcem Nikolajem Lazarevem, který definoval adaptogeny jako látky, jež zvyšují nespecifickou odolnost těla vůči stresu. Následně vědec Israel Brekhman pokračoval v tomto výzkumu a položil základy moderního chápání adaptogenů. Během studené války Sovětský svaz rozsáhle testoval adaptogeny (např. eleuterokok = sibiřský ženšen) u vojáků, sportovců a kosmonautů.
Nejlepší adaptogeny pro podporu energie a zvládnutí stresu:
Ashwagandha (Withania somnifera)
Ashwagandha je jedním z nejlépe prozkoumaných adaptogenů.
Byla prokázána její schopnost snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu, zlepšovat kvalitu spánku a podporovat regeneraci organismu. Klinická studie Chandrasekhara et al. (2012) potvrdila, že užívání extraktu z Ashwagandhy snížilo stres u účastníků až o 44 %. Ashwagandhu BIO extrakt najdete i v BrainMax Testamento.
Doporučená dávka: 300–600 mg extraktu denně
Rhodiola rosea (Rozchodnice růžová)
Rhodiola zvyšuje fyzickou i mentální výkonnost, zlepšuje schopnost soustředění a podporuje odolnost proti stresu. Klinické studie naznačují její pozitivní vliv při stavech únavy a psychického vyčerpání.
Doporučená dávka: 200–400 mg denně
Schisandra chinensis (Klanopraška čínská)
Schisandra je ceněná pro své komplexní účinky na organismus.
Podporuje detoxikaci jater, zvyšuje kognitivní schopnosti a napomáhá lepší adaptaci na stresové podněty.
Doporučená dávka: 500–1500 mg denně
Eleutherococcus senticosus (Sibiřský ženšen)
Sibiřský ženšen je známý pro schopnost zvyšovat vitalitu, zlepšovat imunitu a snižovat fyzickou únavu.
Jeho adaptogenní vlastnosti byly potvrzeny četnými studiemi, včetně práce Fuldera a Sloaie (2003).
Doporučená dávka: 300–1200 mg denně
Cordyceps sinensis (Housenice čínská)
Cordyceps je unikátní adaptogenní houba, která podporuje produkci buněčné energie (ATP), zlepšuje dýchací funkce a urychluje regeneraci po fyzické zátěži.
Doporučená dávka: 1–3 g denně
Maca (Lepidium meyenii)
Maca je tradiční jihoamerická rostlina známá svou schopností zvyšovat energii, hormonální rovnováhu a celkovou vitalitu.
Její účinky byly potvrzeny mimo jiné studií Gonzalese (2012).
Doporučená dávka: 1,5–3 g prášku denně
TIP: Vyzkoušejte mletou macu jako alternativu k tradiční kávě.
Gotu kola (Centella asiatica)
Gotu kola, známá také jako pupečník asijský, je adaptogen využívaný v tradiční čínské i ajurvédské medicíně.
Podporuje kognitivní funkce, regeneraci nervové soustavy a snižuje hladinu stresu. Studie prokázaly, že Gotu kola může pozitivně ovlivnit paměť, snížit úzkost a podporovat celkovou duševní pohodu.
Doporučená dávka: 300–500 mg extraktu denně
Reishi (Ganoderma lucidum)
Reishi je adaptogenní houba známá pro své komplexní účinky na imunitní systém, podporu vitality a schopnost pomáhat tělu zvládat stresové situace.
Je ceněná také pro své antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Klinické studie potvrzují, že pravidelné užívání Reishi může přispět ke zlepšení odolnosti vůči fyzickému i psychickému stresu, podpořit kvalitu spánku a celkovou regeneraci organismu.
Doporučená dávka: 1–2 g sušeného prášku nebo 300–500 mg extraktu denně
Jak adaptogeny správně užívat?
-
Adaptogeny je vhodné užívat pravidelně po dobu alespoň 6–8 týdnů.
-
Pro dosažení optimálního efektu se doporučuje kombinace více druhů adaptogenů.
-
Vhodné je zařadit adaptogeny během snídaně nebo oběda, aby podporovaly celodenní vitalitu.
Před zahájením užívání adaptogenů je vhodné konzultovat jejich vhodnost s lékařem, zejména při užívání léků na předpis nebo při zdravotních obtížích.
Adaptogeny představují šetrnou, ale velmi účinnou cestu, jak podpořit organismus v náročném jarním období. Vyberte si kvalitní adaptogeny a objevte sílu přírodní cesty ke zdraví. Pokud si nevíte rady s výběrem, určitě se za námi stavte, buďto na prodejnu, nebo se s námi spojte telefonicky :-).
Použité zdroje:
-
Chandrasekhar, K., et al. (2012) – A prospective, randomized double-blind, placebo-controlled study of safety and efficacy of a high-concentration full-spectrum extract of Ashwagandha root in reducing stress and anxiety in adults.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23439798/ -
Wachtel-Galor, S., et al. (2011) – Ganoderma lucidum (Reishi) in cancer treatment.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19571154/ -
Darbinyan, V., et al. (2000) – Rhodiola rosea in stress-induced fatigue—a double blind cross-over study of a standardized extract SHR-5 with a repeated low-dose regimen on the mental performance of healthy physicians during night duty.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10839209/ -
Panossian, A., Wikman, G. (2008) – Effects of adaptogens on the central nervous system and the molecular mechanisms associated with their stress—protective activity.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18396289/ -
Zhao, J., et al. (2019) – Cordyceps sinensis and cordycepin: An overview of research progress and future prospects.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30970830/ -
Liu, G. T. (1995) – Pharmacological actions and clinical use of fructus Schisandrae.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8692041/ -
Perry, N., et al. (1999) – Medicinal plants and Alzheimer's disease: Integrating ethnobotanical and contemporary scientific evidence.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10624899/ (pro Gotu kolu)
